Insolvenční řízení se řídí zákonem č. 182/2006 Sb. v platném znění. Poslední úpravu zákon zaznamenal začátkem letošního roku, kdy do něj přibyly některé zajímavé náležitosti. Insolvenční řízení je dle zákona soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkům úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení.
Co to vůbec je
Insolvenční řízení je specifická procedura u insolvenčního soudu, který rozhoduje o tom, jak bude dlužníkova situace vyřešena. Je zajímavé, že insolvenční řízení je jak nalézací, tak vykonávací. Tedy, že v rámci tohoto procesu se hledají informace a následně se koná, respektive řeší dlužníkova situace a jeho finanční potíže.
Dlužník se obvykle do insolvenčního řízení přihlásí v situaci, kdy je v úpadku. Podle zákona je úpadkem situace, kdy má dlužník více věřitelů, dluží za své závazky více než 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen platit. Je tedy v platební neschopnosti.
Kdy je člověk v platební neschopnosti
V rámce insolvenčního řízení se člověk nejprve musí dostat do platební neschopnosti. Ta nastává v situaci, kdy zastaví platby podstatné části svých peněžních závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení pomocí exekuce. S tím souvisí i situace, kdy je dlužník takříkajíc předlužen, tedy když má více věřitelů a souhrn všech jeho závazků, tedy dluhů, je vyšší než majetek, který dlužník vlastní.
Způsob řešení úpadku v rámci insolvence
Insolvenční zákon nabízí hned několik variant řešení úpadku v rámci insolvenčního řízení. První variantou je konkurs, další reorganizace, následuje oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku specifické pro určité skupiny osob.
Zásady insolvenčního řízení
Insolvenční řízení má 4 základní zásady. První je taková, že žádný z účastníků řízení nesmí být nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn. Druhá zásada říká, že věřitelé v obdobném postavení mají v insolvenčním řízení rovné možnosti. Třetí zásada pomáhá dobré víře věřitelů, jejichž práva nemohou být omezena rozhodnutím insolvenčního řízení pokud tak jednal věřitel v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení. A poslední zásada je taková, že věřitelé by se měli zdržet veškerého jednání, které směřuje k uspokojení jejich pohledávek mimo již běžící insolvenční řízení.
Každé insolvenční řízení je vždy specifické a pro každého dlužníka má zásadní význam. Pro fyzické osoby může vyústit v oddlužení, pro firmu například v reorganizaci. Vždy má ale nějaké řešení a právě na řešení často dlužníci čekají jako na poslední variantu, jak se s dluhy vypořádat.
