Druhotná platební neschopnost

Druhotná platební neschopnost vzniká v situaci, kdy společnost není schopna dostát svým závazkům vůči vlastním dodavatelům z důvodu, že zákazník této společnosti neplatí řádně a včas.

Jde o problém, který se promítá do financování celé řady spíše menších a středních firem, které mají dostatek zakázek, ale nemají šanci je včas vymoci a tím pádem dostávají do problémů nejenom sebe, ale i svoje dodavatele, kteří jsou třeba právě na dané jedné zakázce existenčně závislí.

Proč vzniká platební neschopnost

Druhotná platební neschopnost vzniká z toho důvodu, že hlavní investor nějaké stavby se zpozdí s platbou. To sebou samozřejmě na začátku řetězce nese určité zdržení a finanční náklady generálního dodavatele, ale ten, kdyby obratem peníze předal dál svým dodavatelům, asi by se příliš nestalo.

V řadě případů ale tento generální dodavatel, aby zabezpečil svou pozici pro příští fakturu, nepošle nic svým dodavatelům a „vymlouvá“ se na investora, že nedostal zaplaceno. To samozřejmě způsobí problémy jeho dodavatelům a řetěz jede dál. Tito dodavatelé zase nezaplatí svým dodavatelům a ti zase svým.

Na konci pak stojí obvykle fyzická osoba podnikatel, který do nákupu zařízení v hotovosti musel investovat svoje prostředky a nepřímo tak financuje generálního dodavatele, protože ten zatím nemusel do dané zakázky vložit žádné své volné prostředky.

Klauzule ve smlouvě

Řada firem si dává do smluv s dodavateli větičku, že na dané zakázce bude dodavateli uhrazena faktura až tehdy, když zaplatí investor dané společnosti. Jde o velice silný a hojně využívaný argument, na který čistě z logiky věci všichni slyší.

Dle právní analýzy však tato věta nemá žádný význam. Je neplatná. Není totiž možné podmiňovat jeden obchodní vztah druhým. Investor vs. generální dodavatel a generální dodavatel vs. jeho dodavatel, jsou totiž dva naprosto odlišné obchodní vztahy, které na sebe nijak nevážou. Takové ustanovení tak ve smlouvě je velice snadno napadnutelné a nemá právní oporu. V praxi je však hojně využíváno a dodavatel si dobře rozmyslí jít se svým velkým zákazníkem do sporu jenom kvůli tomu, že mu nějakou dobu nezaplatil fakturu.

Podnikatelská etika

Placení faktur je otázkou jednak finančního charakteru, kdy společnost nemá dostatek peněz a nemůže platit, ale čím dál častěji jde o cílené rozhodnutí statutárního orgánu společnosti, jak si zlepšovat cash-flow.

To samozřejmě souvisí s podnikatelskou etikou a morálkou – na západ od nás, především v Německu tak nemají tak výrazné problémy se splatností faktur, jako například u nás a už vůbec ne v porovnání třeba s východními státy, kde se čeká i 180 dnů po splatnosti faktur na peníze. Firmy téměř vždy své závazky splní, ale trvá to a nějaký článek v řetězci to nemusí zvládnout a díky druhotné platební neschopnosti se dostane do insolvence a třeba i do konkursu.

Další články z rubriky

Štítky: , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *